Možná Tě právě překvapila Tvá vlastní dcera tím, že se stane matkou.
Možná se žení Tvůj syn a Ty se těšíš, kdy přijde miminko.
Dost možná už vnoučata máš, ale pořád žiješ svou prací, koníčky a svým vlastním životem tak intenzivně, že si vůbec nepřipadáš jako babička.
Možná po Tobě dcera či snacha chtějí, abys chodila „hlídat“, ale Tobě to úplně nevyhovuje.
Možná jsou Tvá vnoučata příliš daleko a je pro Tebe obtížné se za nimi podívat.
Nebo si tak úplně nerozumíš se svou snachou či dcerou, a proto ani Tobě nejsou rodinná setkání příjemná.
Možná svou rodinu miluješ z celého svého srdce, ale přesto, když dojde na výchovu, je Tvůj názor odlišný, a tak nemůžete najít společnou řeč.
Možná se Ti dokonce nelíbí, jak se k Tobě Tvá vnoučata chovají a nevíš, jak si s tím poradit.
Anebo Tě do role babičky táhne celé Tvé srdce… Jenomže zatím nemáš, komu je nabídnout.
V představách chováš na klíně nejmladší děti svého rodu a těm starším s láskou odkrýváš rodinné poklady a příběhy.
A při tom možná doma tajně pláčeš, protože Tvé děti mít miminko vůbec nechtějí či dokonce nemohou…
Dozrála jsi do role babičky?
Ať už je Tvé nynější naladění jakékoli, stát se babičkou pro mnoho žen není snadné.
Mnohé dosud nepřijaly svůj věk a všemožně se brání stárnutí.
Jiné se nechtějí smířit s pozicí „té druhé“, když se do středu rodinného zájmu dostává o generaci mladší, krásná dospělá mladá žena.
Jsou i babičky, které by se pro svá vnoučata rozkrájely, a tak neustále slýchají, že je příliš rozmazlují.
Není snadné se babičkou stát, ani být.
Jak to máš se svou rolí babičky Ty?
Jaké pocity a myšlenky se v Tobě vynořují, když si řekneš „Jsem babička“ nebo „Budu babička“?
Každý z těchto Tvých skrývaných pocitů odkazuje na Tvé vlastní zranění, které si nosíš hluboko v srdci.
Jsou to zranění, která se ozývají právě v obdobích, která jsou v našem životě náročnější. Přechod do role babičky je jedním z nich.
Role babičky odkryje Tvá vlastní vnitřní zranění.
Potom je těžké přijmout třeba rozdováděnou povahu vlastních vnoučat, jejich všetečnost, zvědavost nebo dokonce nešikovnost.
Jako by do Tebe píchlo pokaždé, když vidíš, co dělají.
Tak ráda bys s nimi běhala po trávníku nebo se celá zamazala od kříd při malování chodníku. Ale něco v Tobě Ti v tom brání… a místo laskavého smíchu slyšíš sebe samu, jak děti okřikuješ a peskuješ, že se umažou nebo něco zničí.
Jako by s nimi místo Tebe mluvila ta protivná stará bába odnaproti, která celé Tvé dětství chodila žalovat Tvým rodičům, co všechno se svými kamarády na ulici „vyvádíš.“ Zatímco Ty sis jen užívala nevinných dětských her, které Ti přinášely radost…
Jak se stát babičkou?
Do role babičky musíš vnitřně dozrát.
Připustit si svá zranění, obavy a strachy, přijmout je jako svou součást a zapracovat je do přediva svého života tak, aby Ti v něm už dál nebránily, ale naopak, aby Tvůj jedinečný život podporovaly.
A co bude pak?
Inu, pak budeš připravená stát se babičkou. Právě takovou jedinečnou babičkou, jakou můžeš být se svou povahou, se svými zkušenostmi a se svou energií pouze Ty.
Nikde není řečeno, že správná babička je jenom ta, která zavařuje marmelády a plete svetry na celou rodinu.
Stejně tak se správá babička nepozná podle toho, že „na zavolání“ všeho nechá a přiběhne hlídat vnoučata.
Být babičkou neznamená ztratit sebe sama.
Velmi ráda Ti pomohu projít právě tu Tvou jedinečnou cestu k roli babičky.
Budeme spolu objevovat, vzpomínat a také tvořit Tvou novou budoucnost – budoucnost, v níž budeš právě takovou babičkou, aby sis tuto roli mohla s radostí užívat Ty i Tví nejbližší.